V následujících řádcích dáváme k lepšímu některé slavné výroky, které zazněly povětšinou na výpravách, táborech ale i při dalších podobných příležitostech.

„Půjdeme za sebou jako kačenky.“ F.

„Na čtyři nejdu.“ V.

„Klik to bude, až se dotkneš nejdřív hrudníkem a pak až břichem.“ M.

„M. hrál jako zaživa.“ M.

Při výrobě plavida na vezení ohně po potoce:

„Uděláme ten ramadán, nebo co.“ P.

„ Snad katamarán, ne?“

„Tak ten karamatán a dem.“ P.

„Vajíčka můžeme jen na tuho.“ T.

„Nahromažďuje se mi tam pavouk.“ M., kterému vlezl pavouk do hrnku.

Komentáře k modelům hradů:

„Tento hrad se jmenuje Trpín. A jmenuje se tak proto, že jsme jej stavěli s L. Hradby jsou ztrouchnivělé. Věže ještě stojijou, i s vlajkou možná. A nikdo jej nemohl dobýt. Takže tam mohli mučit koho chtěli a jak dlouho chtěli.“ D.

…

„je to hrad vyjímečněj, kterej se jen tak nepotká. Tady máte příchodovou cestu. Tady nevím, co to je. Vevnitř máme mučírnu. Sedí tam král s královnou.“  E.

„Není to pobočka Trpína?“ F.

T. měla po operaci zlomeniny: „Jsem se už od začátku tábora chtěl zeptat, jestli když Terka vleze do rybníka, tak zreziví…? „

„Spíš zkoroduje.“

„A to jídlo dáme ven za okno.“

„Třeba tam bude větší zima, než v té tělocvičně.“ P.

O Harry Potterovi: „ Já jsem viděl akorát ten díl, jak tam ta bláznivá holka hulákala na tom záchodě.“ P.

Radioprovoz:

T.: „Základna, zde T., slyším Vás potichu.“

„Tak si to zesil.“

„Když budete chodit mimo hrad, tak budete mít rožnutou baterku. Můžou tady být myslivci, tak aby si vás nespletli se srncem.“

„No, Tebe spíš s prasetem.“

Po předání této informace polním telefonem:

„Potvrzuji, srna nesvítí.“ F.

Příběh o dýmce značky Dunhill, kterou dostal herec František Černý dostal od Jana Wericha a Jiřího Voskovce jako dar, když prchali z Československa před nacisty. Dýmka se poškodila a na radu Františka Filipovského ji pan Černý poslal výrobci k opravě. Pak ale nastala válka. Dýmka nakonec přišla poštou o cca 10 let později s dopisem, ve kterém se firma omlouvala za zdržení v důsledku nepředpokládaných komplikací (tj. válka).

„To svědčí o serióznosti anglických firem.“

„To u nás by to ztratila Česká pošta.“ P.

„Uděláme ten čaj z čokolády.“ P.

„Je to sladký.“ T.

„Hlavně z To nedávej ruku do ohně.“ M., poté, co T. osolila čaj a vařil se zrovna nový.

„Kolik je hodin?“

„Padesát na deset.“ (tj. 9:50)

„A F. si obuje botu. … teda boty.“ L.

M. při výrobě těsta na knedlíky: „Ještě potřebuju dolít vodu, mám tam moc toho prachu.“

Pečení „dortů“ – tj. perníku na ohništi, inspirací byla pohádka, jak si pejsek a kočička dělali dort:

„Tady je cítit dort.“

„To nevím, ale tady je cítit, že se něco pálí.“

…

„No říkali jsme si, kdyby se to pečení nepovedlo, tak ať to není taková škoda. Příště do toho dáme třeba rozinky, čokoládu.“

„… nebo husí hlavu.“ M.

M. po návratu z nákupu, který zařizoval jako cyklospojka:

"A tady jsou 3 česneky namísto jednoho. Za cenu 3 a to se vyplatí."

M. si půjčil čelovku, aby se podíval do stanu, protože nemohl najít teplefon. Vrátil se za 5 minut, sedl si k ohni. Pak se ho někdo zeptal: 

"Našel jsi to?"

"Já jsem nedokázal zapnout tu čelovku."

Při jedné hře byl úkol zašít ponožku. 

L. při zadávání úkolu: "Já bych potřebovala zašít ponožku. Ale nemám brýle. ...."

D.: "Já mám brýle nablízko, to já Vám je půjčím."

... po chvíli. kdy si L. zkoušela ty brýle:

L.: "To nejde."

...

"A nebylo by rychlejší, kdybychom Vám skočili do tábora pro ty brýle?"

L.: "Proč vlastně netroubíme budíček trubkou?"

V.: "T. to říkal, žer mu ji na LŠI rozšlápli." (LŠI = Letní škola instruktorů)

L.: "Já myslel tu velkou trubku."

V.: "Tu by mu rozšlápli tady a bylo by."

Instalace budek pro kačeny na rybníku:

"Zkus najít místo, kde to nenavlhne."

M.: "Na souši."

P. zakopl o kořen, když v noci stavěl v lese přístřešek na přenocování: "Tady je všude moc koření."

Komentáře ke skládacímu dvoukoláku:

P.: "Ta rikša, to je ďáblovo dílo."

...

"To je jak se skládá ten stan, co se sám rychle postaví." 

"To se rychle složí."

"To se rychle rozloží."

"To bude záležitost pro inteligentní lidi."

"No, ještě, že ti druzí s náma nejeli..." P.

Plánování cesty na dvojdeňáku:

"No, právě to bychom šli okolo toho obchodu." M.

"... abychom se přesvědčili, že v 11 hodin zavřeli." P.

P. vytahuje pytlíky od čaje z kotlíku:

"To je síla, to je jak loutkové divadlo."

"Myslíš, že ty pytlíčky od čaje budou hořet?" T.

"Jo, ale musíš je hodit do ohně." M.

"A já jsem tam musel stát, zatímco vy jste tam jenom makali!"

M., na táboře, poté co hrál na housle při práci na kopání latríny.

"To bys mohl hrát při požáru místo sirény."

"A požár uteče." M.

F. zkoušel hrát na housle.

Hádanka:

"Jaké jsou 3 věčně nezodpovězené otázky české dechovky?"

"Pes jitrničku sežral." L.

Správné odpovědi:

- Proč ten jetelíček roste u vody?

- Proč ta sova tolik houkala?

- Co jste, hasiči, co jste dělali?

Snaha o vymyšlení co nejvíce nesmyslných zdrobnělin:

Pásový opareček, hromeček do poličky, klíšťová encefalitidička, dezinfekcička.

"Nikdo z vás není ani batole, ani důchodec!" F.K.

Na táboře, při prodávání vlastnoručních výrobků na "jarmarku":

"Toto je březová prak..."

"Toto jsou šišky z takového ... jak se to jmenuje ... stromu. A na to záruka taky není." M.S.

...

"Ty boty, když máš špatně zohlý nohy, tak ti je to narovná." M.S.

"A když je máš rovný?"

"Bavíte se?" F.K.

"Ano." M.S.

"Vůbec." P.B.

"Tak ne..." M.S.

Na stanici HZS, kde jsme byli na exkurzi, chovali hada.

"Toho hada tam mají, aby mohli cvičit odchyt hadů." T.

"No, já bych radši pěstoval ty včely..." V.

"Řekl bych vám vtip o České poště. Ale nevím, jestli vám dojde..." V.

"Kolik je hodin?"

"38 na druhou."

M. asistoval v ordinaci při ošetřování na táboře.

"A co děláš v ordinaci ty?"

"Já vás zlituju." M.S.

"Tady máš nejhezčí krajíc chleba, co jsem ukrojil." P.B.

"No, sice není hezkej, ale je nejhezčí..."

MŠ vysílal radiostanicí ze stromu.

"A proč jsi taky nevylezl na strom?" M.Š.

"A jak, s radiostanicí v ruce?" M.S.

"Máš si ji dát do kapsy, nebo do zubů." M.Š.

"To bych si rozbil kapsu, nebo zuby." M.S.

"Může mi někdo říct, čemu se tak směju?" P.B.

"Klidně si vem, nedívej se doleva ani doprava."

"A nahoru a dolů může?"

"Měla šedesát zlomenin zlomeniny." D.B.

.

"Nebylo by lepší si tu kukuřici nakrájet na půlky a pak oloupat?"

(MS zrovna krájel cibuli.)

"Co je to ZEBR?"

"To je samec od zebry."

(Vyšlo v šifře, myšleno ŽEBŘ".)

Zdravotní deník z výsadku: "Krvavý škrábanec na pravém lýtku zepředu."

"Je možný, že bychom jeli na výpravu a u vaření jsme nic nevysypali na zem?" F.

"No, možný to je, ale to by na tu výpravu musel jezdit někdo jinej…" T.

"Jak Ti mohl zmoknout batoh?"

"No, ona polovina toho přístřešku neměla střechu." A.

Soutěž o uvaření brambory na ohni, který bude vprostřed potoka, každá skupinka si mohla vybrat jednu konkrétní ingredienci v kuchyni (myšleno sůl).

"Měli jsme si přát vor." D.

"No, raději jsme si měli přát rovnou uvařenou bramboru."

"Vy jste tam s T. děsně chrápali." F.

"To byla stejně ozvěna od vás." P.

"Pavle, ta pumpa funguje?" 

"No, už ne, když jste na ni sáhli..." P.

"Vy tam máte špatnej čas." (myšleno na hodinách na zdi)

"No, on ten čas je správnej. Ale je letní..." P.

M. a F. si vyměnili lžíce. M. měl skládací / "zavírací" lžičku, dost plochou a rovnou, takže z ešusu se s ní jedlo dosti obtížně...

"To je jako v té pohádce o lišce a čápovi, jak se navzájem hostili." T.

"Akorát touhle lžičkou by se nenajedla ani liška, ani čáp." P.

"Možná by bylo lepší, kdybys tu lžičku obrátil vzhůru nohama..." P.

...

"Není slušné smát se cizímu neštěstí." F.

"Ale je to neopakovatelný pocit..." P.

...

"No, klidně ji zohni. Akorát to pak musí jít zavřít..." M.

"To já bych zlomil. A bylo by to na mně." F.

"Ale i v takovém případě by byla splněna podmínka, že to půjde zavřít..." P.

"To je čápíčko." F., když nemohl najít správný výraz pro mládě od čápa.

Debata ohledně sfingy a hádanky, kterou, jak známo, dávala lidem na cestě do města Théb. Kdo ji neuhodnul, toho zabila. Až Oidipus její hádanku uhodnul, sfinga pak děsivě zaskučela a skočila do propasti.

"No, kdyby ta sfinga potkala tebe, tak by rovnou skočila do té řeky." M.

...

Hádanka (jediná, která byla zdokumentována jediným, který její hádanku uhodnul a tak přežil) zněla:

"Co je to? Ráno chodí po čtyřech, v poledne po dvou, večer po třech?"

Správná odpověď je: "Člověk" (v dětství nejdříve chodí po čtyřech, pak po většinu života po dvou, na stáří se pak opírá o hůl...)

"To je člověk po kocovině..... A večer za sebou něco táhne." M.

"A jak se vám šlo?"

"No, dobře, chvíli jsem se nesla já, chvíli Tereza." K.

(Po hře, kdy skupinky chodili po určené trase s nosítky a přenášeli některého ze členů.)

"A dostali jsme sadu fixek." Z.

"A píšou?"

"Růžová píše, to jsem zkoušel." A.

I. se mazlil se psem u hájovny. Pan hajný na to povídal:

"Příště, až po mě budou chtít z lesní správy pro vás vyjádření k táboření, tak jim tam napíšu: Zkazili mi psa, ať nikam nejezdí!"

"No, my jsem jim nenadávali, my jsme jim řekli, že jsou mantáci, že k nám lezou." F.

U ohně při vybírání písniček:

"Já mám v hlavě hejno vran." F.

(F. měl na mysli jednu písničku od Wabiho Ryvoly...)

"Já píšu už třetí rok kroniku za první den tábora." M.

"A to nejsi na černé listině?" M.

"A proč?" M.

"Protože to píšeš už tři roky." M.

"Co je sundávací, to je zastamdací."

"Jde o obsah bojového deníku, nikoliv o obvod."

(Při některých hrách se někdy stávají věci, které nejsou příliš pravděpodobné: Při jedné z her měl Míra předvádět holubičku míru. Při losování o ceny ze hry hlavní cenu vyhrál D., za odměnu měl vylosovat šťastného člověka, který poskládá celtu. Vylosoval samozřejmě sebe.)

"Pamatuješ si ještě nějakou hlášku?"

"Ne, já jsem úplně vyhláškovanej."  M.

"Dneska bude L pracovat hlavně se spacákem."

"P. je mírumilovnej vedoucí."

"Jasně, Mírumilovnej." Míra

"Ano, Míro, mám Tě rád." P.

"Já si jdu umýt chleba od Nutelly." M.

Pomník věnovaný obětem první světové války na ostrově v Bílovicích je pozoruhodný mimo jiné tím, že je jedním z nejstarších svého druhu v Evropě, byl postaven v r. 1915.

"To je pomník obětem první světové války. A je zvláštní tím, že ho postavili rok před začátkem války." M.

Ergo pořád lovil šišky a hrabal všude kolem do země.

"Já si Erga najmu na zrytí zahrady." J.

"To si Erga najmi na zrytí sousedovic zahrady..." P.

"Proč jsem si přikryl čepici kšiltovkou?" J.

"Jsou to Američani?"

"No, asi jo, mluví Americky..." T.

"Pes, který spí, nezlobí.... Tedy u studentů to platí taky..." P.

Cestou domů v autobusu:

"Tak jsem měl dojem, že když jsme se začali bavit o té kronice ((tj. kdo ji bude psát)), 

tak tam vzadu jakoby najednou nikdo nebyl..." P.

Hra, která spočívala v hádaní slov, která se jeden člen ze skupiny snažil ostatním vysětlit:

Slovo VYDRA: "To je ten, co je ve vodě a kouše to dřevo."

Slovo OŠTĚP: "Zbraň, co používali pravěcí lidé. Není to luk, ani šíp..." ... "Luk?"

Slovo KŘÍDA: "Píše se s tm na tabuli... Slovo "TABULE" "Píše se s tím na tabuli." T.

Slovo HLINÍK: "Ešusy se dělají z nerezi" ... "a ze rzi."

Slovo VLAŠTOVKA: "Děti to stavějí ve škole."

Slovo ČETNÍK: "Policista, ale kdysi... tak před sto lety." "Četník" ...

... Slovo PRAČLOVĚK: "Co jsme byli kdysi. Tak před naším letopočtem." ... "Četník!"

P. měl v chalupě sklenice se semínky květin, na jedné byla cedulka: "Kytky z bývalé ... zahrady."

"To tam máš označené proto, že je to ze sousedovic zahrady, nebo že nevíš, ja se to jmenuje?"

"No nevím, jak se to jmenuje..." P.

...

"A co je to za kytky?"

"No to právě nevím..." P.

Pes cestou z výpravy vypadal znaveně a lehal si ve vlaku na podlahu.

"Tak jsem si íkal, jak by ten pes měl klidný život, kdyby L. neměla tolik kamarádů." P.

Cestou do vlaku jsme měli domluvený sraz před další vesnicí u křížku na kraji pole.

Sešli jsme se ale až ve vesnici, protože  křížek tam nebyl, patrně jej opravovali.

"Ten křížek je tam proto, že náš pradědeček na tom místě spadl pod žací stroj. A nic se mu nestalo.

Tak z vděčnosti tam roku 1906 nechali postavit křížek." P.

"Tak a další sraz bude za dědinou na takovém brdku." T.

"A co když tam nebude?" F.

...

"No a na tom brdku je takový křížek." P.

"Tam P. prababička spadla pod traktor..."

P. si právě přišíval utržený knoflík a L. pravil: "Hlavně si nepíchni ruku do jehly".

"I. se jde koupat, pozor v rybníku se zvedne hladina." O.

"Večer bude pěkně." L.

"... pěkně zima." P.

"Hezký den." Řekl L. paní průvodčí ve vlaku. Té ale hned poté spadly věci na zem.

"Už to začíná." P.

Velká letní výluka na železniční trati. jeli jsme náhradním autobusem okolo "opuštěné" zastávky.

"To se tady asi musí celkem nudit." T.

"No, to se tady normálně nenudí o moc míň." P.

"Tady slouží akorát pokladní."

"Tady slouží akorát bezdomovci." P.

L. měl připomínky a narážky, že P. v noci chrápe.

"Co kdybych se k tobě v noci moc přiblížil..." L.

"Tak tě odchrápnu." P.

"P., shánějí se střídači na držení kotlíku."

"Nejsou lidi. teď zrovna chybí ti, co s námi nejeli." P.

"Hele, lamy!"

L. nás upozornil, v zápětí jsme prošli kolem domku, co se u něj na zahrádce procházeli pštrosi.

"Mohli bychom oslavit výročí založení sboru tím, že bychom vyvěsili plakáty:

Přijďte s námi oslavit 135. výročí založení sboru. Přineste do našeho infostánku na Erbovní slavnosti dort... " P.

Vyhlášení hry, která spočívala v tom, že se po dobu cesty nesmí říct některé ze zakázaných slov: "ano, ne, jo".

"To je přeci jednoduchý, ne?" T.

L. a T. posbírali nemalé množství smetí naházené předchozími návštěvniky kolem ohniště. P. na to řekl:  

"Co to děláte, oni si to sem lidi nanosili, aby se tu cítili jako doma, a vy jim to odnesete..." P.

"Tak nám do špaget napadaly kroupy." 

"Kdyby konečně vylezlo slunko, mohlo by nám do nich i nasvítit."

P. dostal nabídnutý makový závin:

"Akorát trochu šetřili makem." T.
"Dalo by se to taky říct optimisticky, tedy že nešetřili těstem." P.
"Jenom, aby příště nešetřili vzduchem." T.

Ergo se ofrňoval nad miskou granulí, nežral a kňoural.

"Ještě, že nerozumíme řeči zvířat." P.

Nápis na dveřích: "Zákaz vstupu se psy"

"Ale tam už jeden pes je!"

"Právě proto už tam Ergo nemůže. je tam psáno zákaz vstupu se psy a ne se psem."

Debata o obrázku patrona hasičů, svatého Floriána:

"... a v ruce drží vědro."

"To je to, jak z toho sype tu mouku?" A.

"To víte, že svatý Florián má tři uši?"

"???"

"No, dvě má na hlavě. A jedno ucho má to vědro."

"Nenuťte mě spát... Tedy vstát." V.

"Hodíš mě domů?" R.

"Tak daleko nedohodím." F.

"Mně běhá mráz po zádech."

"Mně běhá úplně všude." O.

"Buďto venku prší, nebo vaří voda." M.

H. zavíral klapku na komínu od kamen:

"Ono to pálí!" H.

"To je tak, když škrtíš komín." O.

Při hře na psaní pohádky na pokračování:

"Ty všechny věty mají dohromady společný jenom ten papír." O.

Debata na téma, co bude k večeři:

"Ergo přinese slepičku."

Ergo (německý ovčák) zrovna tvrdě spal.

"Jen si nejsem jistej, jestli to bude zrovna dneska."

"To bys mu prvně musel nalít trochu vody do ucha."

"Ona by tím druhým zase vytekla."

Marek posadil Ergovi na hlavu klobouk a snažil se ho vyfotit"

"Sluší mu to."

"Úplná anglická královna." P.

...

"A teď vyfotíme Marka s košem." P.

Na poradě před cestou: 

"Přihlašuji mladého člena/členku... Co mám škrtnout?" O.

"Mladého." V.

Debata o brodění řeky:

"Já to přejedu na Ergovi." O.

"Ergo půjde s náma?"

"Ergo půjde pod náma." O.

Ergo se koupal ve špinavém rybníčku v lese:

"Co tam pořád čuchá?"

"Čichám, čichám člověčinu."

"To radši ne..." O.

"To by mě zajímelo, co je na tý polívce francouzskýho."

"Ty čínský nudle." PV.

O. komentuje, že a jak V. hovoří s děvčaty:

"To musíš podle té knížky toho ptáčka." O.

"Podle příručky."

"To napsal nějaký ten vrabec nebo tak."

"No, byl to nějaký pták, ne?"

"Pštros."

(O. měl na mysli knihu o etiketě od pana Špačka.)

Básnička "Byl jeden domeček":

"Kde je ten prách?"

"Voli ho vypili." F.

L. čte ze zákoníku:

"Účelem manželství je žádná výchova dětí."

(Myšleno "řádná")

"To je v pytli, mám oko v guláši." F.

"Už mi z toho stojí mozek." O.

"Znáte aspoň 10 slov, kde se po R nepíše tvrdé Y?" V.

"To je jednoduchý - repráky, rYpák..." L.

Povel pro psa: "Oklepej se tam dole!"

"Já jsem sice Dostal, ale vůbec nic jsem nedostal." OD.

"Je tady T.?"

"Není."

"A kam šel?"

"Na ten měsíc."

(Jednalo se o cestu k rybníku za účelem podívat se na úplněk.)

"To jsou plaměňáci." J. komentuje hejno čápů.

"Dneska mám hlídku já se mnou." P.

"Tak to bude věru vybraná společnost."

"Já si vezmu chleba s nutellou, protože chleba už není." J.

"Já jsem do radiostanice místo PŘÍJEM řekl průjem." J.

"Potvrzujeme změnu vyvolávacích znaků." L. (myšleno volacích znaků)

"Vsadím se, že mladší už jsou v táboře."

"Oni budou péct ty hady."

"Jaký hadry?" D.

Úkol: Zjistit číslo lokomotivy.

"Kde to bylo napsané?"

"Zepředu."

"Z boku."

"Tak teda zepředu, nebo z boku."

"Zepředu. a tak trochu z boku."

"Proč to tam máš?!

"Abys všechno věděl."

"A já všechno nevím." O.

"Já vám přijdu pomoct s řezáním, ale nejdříve se dojím." P.

"To motání hlavy se mi bude hodit při míchání té pomazánky." L.

"Budu si muset zalepit izolepu pusou." J.

"O. si povídá s kopřivama a je zklamanej, že mu neodpovídají."

"Celta má být knoflíkama nahoru."

"Ale ony jsou z obou stran..."

Debata, jestli uvařit 6 nebo 8 sáčků rýže:

"Kolik toho uvaříme?"

"Osm, víc nemáme." P.

Při vaření: "Už vím, proč se říká, že poctivého nepálí. Ono to totiž nejde ověřit. Nikdo takovej není." P.

V. si nevzal na výpravu hrnek a k pití používal plechovku od ryb.

"V. je jako zálesák, všecko využije."

"On je spíš lenošnej."

"No, oni zálesáci se taky moc nepředřou."

P. našel na skládce šroru vidle a srp a nesll si je zbytek výpravy, k srpu se v jednom místě až přáliš přiblížil ovčák Ergo.

"Bacha, ten srp."

"On je stejně tupej."

"Ten pes?"

Ze soutěže, ve které šlo o to, aby družstvo uhádlo slovo, které se jim snaží jeden ze soutěžících popsat (princip soutěže Kufr): 

"Je to jediný listnatý strom, co na zimu opadává." MP popisuje slovo "modřín"

"Mastí se to." MH popisuje slovo "karty"

"Měli to staří lidé." MH popisuje slovo "pazourek"

"Havířov byl postavený nově, na zelené louce. A není tam dům, který by byl starší než z padesátých let." T.

"Myslíš ten autobus?" MH

"A tady bydlí tetička. Zamáváme jí...."

... vlak vjel pod most...

"... teda ne tady pod tím mostem." O.

"Bacha, traktor. Zalehnout." O.

"Traktor nezalehneš." P.

"To je úrověň, smát se cizímu neštěstí."

"No, vlastnímu se člověk moc nenasměje..."P.

M. pil čaj přímo z kotlíku a začernil si ruce.

"A podívej se na ty ruce... "

"Až potom." M.

"On se podívá, až bude psát tu kroniku."

"To pak ale bude ČERNÁ KRONIKA."

"Mistře, zlomila se mi lopata."

"Tak se opři o lopatu."

(nepovedený pokus o známý vtip)

O. hrál na kytaru písničku.

"Ten konec mi moc nejde." O.

"To je stejně, jako celá ta písnička předtím." T.

(myšleno stejné akordy jako v celé písničce...)

"Tak jsem si uřezal knoflíky z těch kalhot, aby mě netlačili při spaní. A teďka jsem si je vysypal do spacáku. A mě to strašně tlačí." O.

Debata nad tenkým spacákem, který byl levně pořízen, ale bylo v něm poněkud zima:

"Ten spacák je nějakej průhlednej."

"A co byste chtěli, za stovku." P.

...

"Ten spacák by se dal využít v horku." M.

"... na zastínění do okna." T.

"No, já tady mám troje ponožky a vidím jen dvoje." M
"Však potřebuješ jen jedny. A druhý jenom když jsou mokrý."

"Já jsem tak šikovnej." O.

"Z něo mluví skromnost." T.

"Tady něco smrdí." H. (myšleno samochvála)

"On si to dokáže přiznat."

".. že smrdí."

"V Pirátech z Karibiku byl Krakonoš?" F.

Z konverzace, kde všechna slova začínají na "P":

"Poděkuj."

"Prosím."

...

"Pane prezidente, pojďte prosím podél potoka, partyzáni protrhli přehradu." F.

...

"Pozor, poletí páv."

...

"Pavle, pojdi!" (snaha popohnat člena výpravy)

"Když půjde okolo mikymauz - teda kominík, tak se musíš chytit za knoflík." O.

M. foukal do ohně.

"A je bez obočí..." P.

"To už neměl ani předtím." M.

"Ale předtím měl aspoň vlasy." P.

Hra na tajně konané dobré skutky:

"Já jsem se mu více věnoval. Například, když se koupal, tak jsem se ho zeptal, jaká je voda... "

"Na tom vystoupení šermířů se mi nejvíc líbil průlet toho vrtulníku."

Kronika - v rámci hry bylo účelem vylíčit události co nejvíce negativně:

"Večer pak navíc byla tma. Někteří se snažili usnout. Někteří spánek předstírali, někteří dokonce i usuli. Komáři zklamali, žáby nekvákaly a vosy nakonec taky neotravovaly..."

"Od hostince jménem HOLUBNÍK jsme přešli ke hradu a batohy dali do boudy připomínající KURNÍK."

"Ty tam nafotíš sto hloupostí a kdo se s tím pak má nosit." L.

"... ?"

"No všecko něco váží."

"To je těžký umění." P.

O. si půjčil hrnek.

"Ale navrátil!"

"Ne, já jsem Dostal."

Debata o filmu "Páni kluci":

"V té době bych nic nevystudoval... "M.

"A v téhle jo?" L.

"My máme jeden hrnek tři lidi. Teda doufám." O

"A zkoušíš an Erga anglický povely?" M.

"No, on neposlouchá ani ty český."

"To je německý občák, na něho by se mělo mluvit německy." F.

"A vyčistěte si stoličky, zuby třenové, řezáky..." R.
"Tolik zubů snad ani nemám." F.

"To není práce pro žádné čajíčky."
"A pro kávičky?" T.J.

"To je nová znojemská nemocnice."
"Je to na ní vidět." F.

Soutěž o rozdělání ohně v kruhu:
"Můžu použít papír?"
"Ne."
"A toaletní papír?" J.S.

Při psaní bojového deníku:
"Mně se to nechce psát." E.
"Tak to klidně maluj."

Radioprovoz - volání slektivní volbou, radiostanice zapípala:
"Co to bylo?"
"To se dají jednotlivé radiostanice vyvolat." T.
"?"
"To je jakoby takové kouzlo..." T.J.

"Hoř ohýnku, plápolej, tupou sílu udolej."
"Myslíš tupou jako hloupou, nebo zaoblenou?" P.B.

"Máme sestavit seznam nadávak, ale aby nebyly neslušné."
"A takové jsou... ?" P.B.
...
"A proto jste napsali jenom dvě... "
...
Z uvedených nadávek např.: "Ty kozisvěte." (špatně zapsáno "Ty kazisvěte"...)

Rozšifrování zprávy: "Vytvořte telefonní linku z ležení na místo určení a buďte připraveni na PŘÍJEMNÉ zprávy."
(spávně: na PŘÍJEM zprávy...)

Na výsadku:
"A kde jsou mladší?"
"Ti se ztratili hned na začátku." P.B.

Psaní pohádky na slova - jeden z porvních nápadů:
"Kosa uviděla sovu. A zatopila do kamna. ... A poučení bude: Nechoď do pekla." M.H.
...
"Město shořelo. Mnoho lidí muselo navštívit hřbitov."
...
"A ten čert měl na vemeni sovu." (špatně přečteno "na rameni"...).

Rozšifrování zprávy, která byla zapsána zakódovanou morseovou abecedou - použité znaky byly: Blesk nahoru, blesk dolů, kapky.
"To bude předpověď počasí... "
"To do nás udeří blesk, pak budeme brečet... " M.H.
...
"To je blesk nahoru, blesk dolů, kapička - ta je jen dolů..."
"No, u kapičky to tak většinou bývá..."

Tajné písmo na mapě, které se odhalí při nahřátí nad plamenem: "... už víme, proč máme ty mapy dvě..."

Střílení z foukaček. O. nabil foukačku, foukl a nic nevystřelilo.
"Ty jsi to snědl ?"

"Byl rohlík s paštikou a s chlebem..." M.P.

"Nemám uschlý boty, tak jdu spat."

"Nástup bude ve stejnokrojích."
"A můžu si oblíct uniformu?" O.

"K jjídlu jsme měli ježky." (myšleno vuřty nařezané na ježka)
"To jsme chytli ježky a snědli je i s ulitama... " M.G.

Při cestě nás předjel pán na kole.
"To je ten, jak se jmenuje... cyklista!"

Pátrací hra.
Jeden z úkolů: Jaké jsou úřední dny na radnici? "14:00 - 18:00" ... "Pondělí a středa 12:00 - 13:00"
Další z úkoů: ve dvoře ve vstupu do Starého zámku jsou obrázky pohádkových bytostí. M.j. jsou zde i zvířata. Napište alespoň tři z nich: "Mach a Šebestová, Šípková růženka, šašek, slunce." ... "Mach a Šebestová, Šípková Růženka, byl jednou jeden král..."

Na zastávce vlaku Rakvice:
"Koupíme si rakvičku."
"Věneček je levnější."
"A větrník je dražší." L.M.

"Ráno to bylo celkem dobrý, ten sníh ještě nebyl mokrej." P.
"Ráno možná, ale když jsme vycházeli..." F.

"Máš doma psa?" M.
"Jo, mám." L.
"A moc tě neposlouchá, že?" M.

"Já se tu usmívám a ono se nefotí..." P.

M. při hromadné fotografii na konci výpravy:
"To už stačí, už tam je aspoň 6 fotek..." M.
"Však neboj, ono se to dá ve Photoshopu umazat, ta jedna postava. Domaluje se místo toho třeba sloup." P.

"F. byl určen jako myslitel. Sice nic nevymyslel... " O.

"A kdo bude chtít ještě, v kuchyni mu ochotně přidají."
"Ochotně sice ne, ale přidají..." O.

Při přenocování mimo tábor:
"Zahajuji noc." F.
"Zahájení se potvrzuje." O.

"Chceš, aby na tebe něco zbylo?" O.
"Nezlobil bych se... " T.
"My jo..." O.

"Vezmeme s sebou kotlík s vodou, kdyby šel oheň někam na průzkum." O.

Při kreslení nákresu nouzového ležení při přenocování mimo tábor:
"Ono by to mělo aspoň trochu vypadat tak, jak je to doopravdy..." O.
"Ona to ktreslí náhodně."
...
"Tak to nějak nakresli a my se podle toho poskládáme..." O.

"Fildo, tyto umíš, tu karbomářskou šifru?" O.
"Čtu to potřetí, tak uvidíme..." F.
...
"No vypadá to, že Filip ji nepochopil úplně, když si hraje s nožem..." O.

"Z té rozhledny je pohled jenom na jednu stranu... "
"... a to sice nahoru." T.

"Ty budeš maturovat za rok?"
"... no možná za dva." F.

Debata nad kazetou s nahranou šifrou:
"Půjdeme do dědiny a řekneme, že jim dáme kazetu, na které nevíme co je a oni ať nám za to dají hodně jahod." P.

"A vyhlašuju, že od teďka bude mít Filda narozeniny každej rok..."

Debata, která se odehrála večer, přibližně ve 22,45 hod.:
"Honzo, ty máš dneska hlídku, že?"
"Jo, ale až ve 23. Teď bude teprv 11."

Skládání povídky, kde všechna slova začínají na písmeno P:
"To musí mít nějaký pěkný začátek."
"Pavel pošel." O.
...
"Pošťák potlačuje povstání plachtou...."
"Pošťák přeskočil plot před projíždějící parník..."

"Bude ten nástup v uniformách, nebo v civilu?"
"Přesně tak, bude u ohniště." V.

"Honzo a Honzo, nechoďte za Kubou a Kubou." V.

"Já jsem se řízl palcem o rybník." O.

"Přezuj si plavky."

Při pádlování: "Dotkni se lopatou břehu."

Úvaha nad nouzovou obálkou při pátrací hře:
"V té obálce bude napsáno: Zemři, jinak nepřežiješ." M.

Při pochodu: "Seno - sláva." J.

J. chtěl sdělit ostatním, že byli čistit Antlovu studánku:
"Ta studánka se jmenovala na A. Antropos, nebo tak nějak... "

"Oni čekali nějakou návštěvu, takže jsme je nechtěli zdržovat."
"Oni čekali mladý." D.

T. četl ze zápisníku, když mu jej někdo zezadu polil vodou.
"Je tohle normální?" T.
"Ne, to je I..." O.

"Z domu jsem dostal pět chlebů a ten šestej jsem už nesnědl." J.

"Strašně mi to sice vadí, ale to by nevadilo..." F.

"To je praktický jako čelní sklo." F.

"Já jsem tu tak sám uprostřed." F.

"... je jako prase."
"... a ještě k tomu špinavá..."

"Podle mého výrazu to tomu psovi chutná." P.

"O té čepici jsem zjistil, že není vodotěsná, ani ohnitěsná." O. sušící mokrou čepici nad ohněm.

Při vaření: "Hajnej, co voda?" "Dobrá." M.
"Jaká je?" "Mokrá"
"A teplota?" "V Celsiích."
"Hodnota?" "Plusová" "Konkrétní hodnota?" "Něco mezi nulou a stem."

Čtení z bojového deníku:
"Když jsme vstali, tak jsme se vzbudili."
"Ve 2 hodiny a 30 hodin..."
"Ráno v 6 hodin ranních..."
"A šli a šli až ušli."
"T. jim dal možnost čestného ústupu. Tak jsme ustoupili."

"Já si příště vezmu vodní postel na postel." F.

"Nemusíš fotit každou pitomost....
... a mne už vůbec ne!" P.
...
"6 míst k sezení."
"... to už mám dávno vyfocený."

"Ty maturuješ za rok?" T.
No - možná za dva... " F.

Při hře na losované otázky a odpovědi:
"Ty odpovědi jsou zbytečně moc slušné." P.

Divadlo o žluté Karkulce - F+O:
"A neviděla jsi vlka po cestě?" O.
"Ne." F.
"A nevypadal takhle?" O.
"Jo." F.
...
"A babičko, proč máš tak velké pracky?" O.
"To abych tě mohla lépe zpacifikovat." F.
"A babičko, proč máš tak velký rypák?" O.
"Nevím." F.

"P. měl takovou ponožku, to byla jen ta gumička a pak jen takový proužek látky..." R.
"To trochu přeháníš..." P.
"Jenom trochu." R.

"Když jsme byli malí, tak jsme hráli s dědou karty. Já jsem řekl vole lehni. A brácha si lehl." L.

"Otázkou je, jestli kouří víc ten oheň, nebo ty slečny." T. pozorujíce několik cizích slečen kouřících cigarety a snažících se zapálit oheň.

"Hele, rytíř vystupuje." - ve vlaku.

"Šli, šli až pošli."

Při soutěži v hledání slov:
"Povolání na R?"
"Rytíř." J.

"Jestli ohnivec pozná jehličnaté listí... "

"Au. Kopla mě kanada do ramena."
L. poté, co ji do ramena kopla bota, která se sušila na šňůře.

Při rozšifrovávání pokynů na výsadku:
"Tady je výkřičník. To mě trochu děsí." R.
"A máš taky proč..." O.

Na výsadku plní vedoucí či instruktor roli "strážného anděla" - tedy vše pozoruje, ale nezasahuje do dění a jednání skupiny. Na výsadku byly zaznamenány mimo jiné i tyto komentáře:
"To je škoda, že T. nemá kytaru. Aspoň by z něho byl nějaký užitek."
...
"To je strážný anděl, on nic nedělá, jenom chlastá a pije." O.

Pohádka vlastní výroby, určená pro malé děti, aby se nebály v lese:
"Do lesa zrovna vyšla skupina dětí. Zrovna se bály. ..."

"Kolik stojí ta vysílačka?"
"Něco přes litr. Víc ne."

"Jak se to tady jmenuje?"
"Na hradě."

"T. s nehýbá, nepije a jenom svítí."

"Po lavičce se neběhá, po lavičce se směje." P.

Rozšifrování bojového rozkazu na výsadku:
"Bezte 50m az narazite na strom se dvema pstruhy." O. (myšleno "pruhy"...)

Před kostelem ve Znojmě:
"Fildo, zamáčkl jsem vosu a mám na vidličce krev vosy!"
"Tak běž do kostela koupit si odpustek." F.

"Našel jsem vidličku. Už nemusím jíst polévku nožem." O.

Ze zdravotního deníku skupiny:
"Dezinfekce nohavice. Dezinfekcováno peroxidem."

Před večerkou:
"A běžte se pomodlit a vymočit." I.
"Jenom aby se někdo nevymodlil a ... " P.

"Ty seš Pat a Mat!"

"Jdeme si vyčistit zuby."
"Já je mám ve stanu." L.

"Můžu si vzít s sebou celtu místo igelitu?" F.
"No, jenom aby nebyla nějaká moc historická..."
"No, ona je jenom trošku stará..." F.

Pověst o brněnském drakovi: "... až přišel nějakej hloupej Honza a vycpal cosi vápnem ... " V.
" Zase já!" Brko
"... a ještě o tom brněnském kole ...To ho kouleli kamsi na minaret do Lednice." V.
(Polehčující okolností je, že autor není z Brna.)

F. našel na zemi přejetou žábu. Dal ji do trávy mezi vyjeté koleje, aby ji už nikdo další nepřejel a pravil:
"O mrtvých jen dobře."
...
"... tam je kotlík!" (myšleno náš kotlík, který nám při pokusu o jeho umytí uplaval po řece...)
"Kdepak, ten spí někde pod kamenem svůj věčný spánek." P.
"O mrtvých jen dobře." F.

"To je hezkej pes. Já bych ho chtěl pochovat." F.

"Oni Tě zabili?"
"Jenom trošku." F. při hře Bang!

"Tam je peněženka na blátě."
"To byla nějaká pohádka Princ na blátě."
"To byla Princezna na hrášku."
"Nebyla to Princezna na cibuli?"

"Jestli tam spadneš, tak Tě tam hodím." M.

"Já jsem ten starej ešus omylem prodal." F.

"Takže jak jsem prorokoval: Budíček bude v 5:30, nebo o půl šesté... " M.

"Oni pískli tu Tatru, protože nechali pod kolem klíč."
M. se snaží vylíčit, jak viděl hasičskou Tatru píchnout pneumatiku, protože přejela klín založený pod kolem.

"Oni přes tu bariéru přeskočí rychleji, než já projdu dveřma." Komentář přihlížejícího na treningu skoku přes 2m bariéru.

Text písně: "Jo já jsem tak línej, tak překrásně línej a nejlepší na tom, že nechci bejt jinej,
jo to se to válí když sluníčko pálí, za to mě VOLIČI nepochválí." F
(V originále: "... za to mě veřejnost nepochválí.")

"Komár. Tak to už jsme v táboře." M.

"Za to, že jsem nepřejel Radka dostanu taky kolečko?" L.
"Ne, za to dostaneš pohlavek." I.

"Hele, Fildo, tady mají pěkný semafory."
"No jo, a svítí jim i zelená." F.

"Jak velkej je knedlík podle norem EU?" F.

"Běžte si převlíct ty uniformy, ať s nima nechodíte k ohni." V. (myšleno k táboráku...)

"Nechoď tam bosý, může tambýt nějaký střep."
"Já si vezmu ponožky." D.

"A bude v noci nějaká bojovka?" Dominik
"Jo. Bude taková, že všichni půjdou uspat Domina."
"A kdo to je?" Dominik

"Co máš z toho, moje mamka taky neplave."
"Moje plave až moc." D.

Plánování další cesty nad mapou (sousední obec se jmenuje Hluboké Mašůvky):
"Dále pojedeme do hluboké mošůvky."

"Proč tady pasou koně, když se to tu jmenuje Kravsko?"
"Třeba tady byly i krávy."
"Anebo protože to tady smrdí."
"A to je pravda."

"Lukáš si dal bacha a bráchu nepřejel ... on mu totiž brácha dluží nějaké peníze."

"Až budete umírat, tam nás prozvoňte!" (Takto se L. loučil se skupinou zdatnějších jedinců, kteří se vydali na splutí řeky Moravice i přes nepřízeň počasí.)

T. a. J. šli vypůjčit hrábě, vrátili se asi za půl hodiny...
"Jak jsme šli, potkali jsme takovou starou paní s kosou... Naštěstí jsme ji předehnali."
"A měla zuby?"
"Ta paní, nebo ta kosa?"

Podle staré vodácké definice je loď dopravním prostředkem určeným k přepravě osob, zvířat, materiálu a háčků po vodě.
"A víte vlastně, co je to loď?"
"To je spojení mezi zadáem a háčkem."
"Ne, spojení mezi zadákem a háčkem je přece pádlo."
(Pádlo dle vodácké definice je prostředkem určeným k ovládání lodě a háčka ze zadního sedadla.)

"To je požár ohně."

"Mě z toho chození po silnici bolí hava." R.
"Tak jdi po trávě." L.

R. přinesl klacek na pověšení kotlíku nad ohněm.
P. pevnost klacku prověřil, nutno říci, že ihned z klacku byly klacky dva...
"Ten klacek je shnilej, jako ten, co ho přinesl." P.

"Já mám taky takovej člun, akorát že je jinej." T.

R. a M. si přinesli k ohni lavici. P. na ni ihned rozložil erární jídlo. Hoši nahlas projevili svoji nelibost, přinesli druhou lavici a sedli si na ni. P. jim ihned vysvětlil:
"No počkejte, na to si nesedejte; to je na krájení cibule."

"Pavle, tys měl vloni narozeniny, že?"
"Jo. A předloni taky ..." P.

"Dáme si něco na jídlo." P.
"Ty něco máš?" M.
"No, já mám hlad..." P.

Průvodčí při nastupování do autobusu náhradní dopravy na nádraží v Oslavanech:
"... to ale nebyl žádný pořádný výlet, jste nějací moc čistí."
"No, ještě to můžeme naptravit..." T.

"Není to náhodou puchýř ?"
"No, jedině že by to byl zánět kostí od blbosti."
"To nemůže být. Kde by vzal kosti..."

P. četl plakát na sloupě před obchodem, přičemž poněkud přeskočil řádek:
"Hledá se pes slyšící na jméno fena."
"To není pravda, to je jako že ten pes je fena..."

"Měl bych takový návrh. Půjdeme takovou zkratkou..." Marek
"Měl bych takový návrh. Marek půjde poslední." O.

F. měl na batohu navázány 2 pily, což velmi připomínalo sáňky.
"F. by na tom batohu mohl sáňkovat." T.
"... a mohl by řezat zatáčky." P.

Cestou hůře schůdným terénem: "Půjdeme za Vojtou, on spadne a my po něm přejdeme... "

"Nadechni se, jdeme do lesa... "

"To je past na myši pro 4 osoby." F.

"Je ta voda pitná?" T.
"Ta je nejlepší v celém údolí." M.
"To ještě nic neznamená."T.
"No, je lepší než brněnská." M.
"To taky ještě nic neznamená." T.

"Ty špekáčky jsou dneska samá mouka. To je skoro nový druh pečiva."
"Náhodou, jeden kamarád koupil špekáček, který byl opravdu z masa."
"To jim asi spadla krysa do těsta." P.

"Před dvěma měsící jsem se tu koupal. Teď už by mě tam nikdo nedostal." M.
"Mysliš ... ?" P.

"Brácha, dej mi ty oplatky." M.
"Já už jsem je snědl. A stejně bych ti je nedal... "M
"Vidím, že se dělíte opravdu bratrsky... "T.
"No, ještě se můžeme dělit královsky. Já mu nic nedám a on mi za to zaplatí." M

"Můžete se všichni podívat na ten batoh. Ještě někdo se běte podívat. Za chvíli začnu vybírat dvacet korun!" J.
"To půjdu radší na kolotoče." F.

Doplńování a hádání přísloví:
"Stokrát nic - je nic."
"Co tě nepálí - to tě posílí."
"Každá liška chválí - stavební spoření."
"Kde nic není - tam se nic neztratí."
"Dělej čertu dobře - ať nedopadneš jako Káča."
"Vlka živý nohy, sokola oči - člověka stát."
"Dobré účty - dělají úředníka."
"Dobré účty - oklamou i revizní komisi."
"Kam vítr - tam všechen sajrajt."
"Kdo se směje naposled - ten brzy umře."
"Bez práce - na pracák."
"Koho chleba jíš - toho jsi člověkem."

"Chtělo by to nůžky na kleště." (Myšleno kleště na ostnatý drát.)

"Táta má jednu ruku v sádře a druhou v gipsu." T.
"Cože?"
"No on má jednu ruku zasádrovanou a druhou zagipsovanou..." T.

"Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným ... no to bylo v jednom filmu, jak se to jmenovalo ...? Nějaká rozmarýna, nebo co... " (T. měla na mysli film Rozmarné léto.)

Odposlech hlasitého telefonního hovoru:
"... On už vidí na obě oči? ... Takže vidí jakoby NIC... " T. (myšleno vidí, jakoby se nic nestalo)

Při posezení u jednoho rybníka se podařilo přivázat T. boty za tkaničky k zábradlí nad vodou. 
"No ona si T. příště vezme boty na suchý zip a tím vás dostane... " T.
"Jenomže ten zip by tady byl hned mokrej ... " P.

"To jednou v praxi řekl mistr jednomu klukovi, aby rozdělal televizi. On myslel, že ji akorát odkrytuje, ale on ji rozdělal úplně ... " M.
"To měl štěstí, že mu neřekl, aby tu televizi PUSTIL." P.

"Oni mají svůj mobil každej dohromady. " T.

Učená debata o krevním oběhu u vos: "Ona nemá srdce? Tak na co žije?" F.

Když jsem došli před hromadu klestí přes celou cestu: "Viděli jste film Panna a netvor? Tam to začínalo tak, že šla kupecká výprava a přijela taky k takové hromadě. To bylo trní, tak oni do toho začali tesat. A vyběhly z toho takový strašidla. A koně se splašili, všechno to padalo ze srázu a všichni se zabili. .... A to byla hrůza!" T
" ... no jo, to je toho ... " " No já jsem si myslel, že to bude nějaká zajímavá myšlenka; on tady vykládá půl hodiny a pak řekne, že to byla hrůza..." L. + R.
"No on to T. nedopověděl. To byla hrůza skoro taková, jako když jste teď z té hromady vylezli vy dva!" P.

Z vlaku jsme viděli na nádraži stát člověka s kytarou, s holí a liščím ocasem na klobouku.
"Ta kytara je určitě elektrická. Ta hůl je určitě ebonitová a on tu elektřinu dělá tím liščím ohonem..." 

Luštění šifry na výsadku: "Další materiál a informace najdete ..."
"... na www." V.

"Nějaký dobrovolník?"
"Já!" L.
"Brácha, ty seš nemocnej? Řeklo se dobrovolník!" R.

L. navazoval spojení radiostanicí a D. se hned zeptal:
"Proč volá PAS1?"
"Navazuje spojení."
"A proč?"
"To je dnes moderní."

Takhle to vypadá, když někdo začne poslouchat rozhovor až v polovině:
"To je zajímavý, že když se zeptáš malých dětí, jak by hlásily požár na 150, tak že vždycky řeknou DOBRÝ DEN...."  T.
"No ten ale není moc dobrý, když hoří..." V.
"... Kdo? Filip?" O.

Na výsadku jednoho z hochů bodla vosa do prstu. Po ošetření zdravotník psal záznam do zdraotnío deníku. V lékárničce našel předepsaný formulář, vyplňování vypadalo asi takto: "VÝKON - ČINNOST: ... U něho? Nulová.
SPOTŘEBOVANÝ MATERIÁL: 1 vosa, cibule..."

Komentář na speciální nálast na puchýře: "To nefunguje. Bolí to furt stejně. Tady píšou že to zmírňuje a tlumí bolest. Je to krám na n-tou. A ještě to nelepí!" L.

Debata nad odřenou nohou, která byla ošetřena pomocí sol. Novikov:
"Jak se to zelený jmenuje?"
"Sinice."

Při kopání jámy pod jedním ze sloupů od táborové kuchyně hoši narazili na kořeny...
"Která rostlina má červené kořeny?"
"Mrkev."

"To je od Jaromíra Nohavica?" F.

"Rychle se píše s tvrdým Y, ne?"
"R, to je vyjmenované slovo po R".

Vaření špaget na dvojdeňáku: "... a necháme ty špagety tak 2 minuty dojít."
"Správně, předtím vám to dvakrát uteklo, tak teďka budeme muset počkat, až  zase dojdou."

"... já mám takovou žízeň, že nemůžu najít tužku!"

Na výpravě jednou přišla řeč na film "Strašidla z vikýře". M. si pravděpodobně vybavil scénu, jak strašidlo Vikýřník navrátilo mezi lidi nepoctivě získané peníze zlého souseda ((anebo si spletl film ... ?)). A tak se M. hned velmi moudře zeptal:
"... a není to takový to, jak on tam otevřel ty peníze a hodil kufr z trezoru mezi lidi a oni pak měli všichni radost?"

Diskuse o tom, jak si má člověk správně lehnout v případě jaderného výbuchu: "To se musí hlavou k tomu!"
"No já bych si lehl hlavou od toho. Co když ten výbuch bude jenom po kolena, a ta hlava mě přežije?" M.

Při brodění přes řeku T. uviděla na břehu ležet rybu bez hlavy a lekla se: "Jéžišmarja , tady je ryba!" P. ji hned uklidnil: "Neboj se, už je mrtvá."

"... jakmile nejsou dluhy inhed smazány, budou ihned smazány z paměti..." P.

Na jedné výpravě jsme viděli z dálky zajímavě vypadající jeskyni. Někteří se hned vydali ji prozkoumat, což ale trvalo asi 2 vteřiny, protože jeskyně hned končila. T: "... Abyste věděli, k této jeskyni se váže jedna pověst: Kdo do ní pohlédne, až na samý konec dohlédne... "

Jeden nejmenovaný člen si opékal nad ohněm rohlík, což se mu nutno říci nepodařilo dle jeho představ. Okamžitě byl jeho výtvor fotografován a při této příležitosti byla vyřčena tato poznámka: "Na to by stačil černobílý film." P.

"Na co si bere P. ty jablka?"
"On si bude u kapličky dělat žemlovku." M.
...
"Tak, a kdo máte hlad, tak můžete jít sem a na ta jablka se podívat." P.

"Ta písnička - no o té stonožce ve vlaku."
",,,?"
"Teda o té žížale."
(M. měl na mysli píseň K. Plíhala o mandelince v autobusu.)

Vodácké školení: „Takže aby bylo jasno, tohle je PÁDLO! Kdo řekne VESLO, ten …“

„… dostane veslem!“ P.

„Tak rychle jsem to nečekal…“ P. poté, co se cvakl hned na prvním jezu.

Cestou ve vlaku J. pořád chtěl hrát pexeso a tak dlouho je propagoval, až je nikdo hrát nechtěl. Při této příležitosti se odehrála tato učená debata:
„Víte vlastně, co znamená slovo PEXESO?“
„Ne.“
„To je taková zkratka…“
„ A nebude to něco na P?“

Při šifrovací hře na táboře: „To je pořád samá dvanáctka – to znamená, že se to bude moct vyluštit až ve dvanáct hodin!“ R. …
Při dalším hledání dopisů: „Doprava nemůžeme, to už vyjedeme z mapy.“V.

Na vícedenní výpravě při vaření špaget v kotlíku na ohni: „Není to už hotový?“
„Tak to hoď na kachličky.“
"Tady žádný nejsou.“
„Tak to zkus hodit na strop.“

Řešení hádanky o jednom pánovi, který bydlel v 8. patře: Každého rána jel výtahem do přízemí a šel do práce. Večer, když se vracel, vyjel do 6. patra a zbývající patra nahoru došel pěšky.

„Ono v sedmém patře každý den hořelo.“

„Na chodbě měli tolik bot, že nešlo otevřít dveře.“

„On byl satanista a líbilo se mu číslo 6.“

„Ten výtah jezdil nahoru jenom do 6. patra.“

Správné řešení: Pán byl trpaslík a nedosáhl výš než na tlačítko 6. poschodí…

Průvodkyně v jedné jeskyni nám řekla jednu skvělou mnemotechnickou pomůcku (která skoro i funguje…): „A aby se to dobře pamatovalo, tak ty krápníky, co rostou od zeMě, to jsou stalagMity. A ty, co rostou od stroPu, to jsou stalakTity.“

Jednoho, téměř zimního dne se vydala parta vedoucích na tábořiště za účelem opravy střechy na táborové kuchyni. Cestou zpět kousek od Brna ležel přes silnici strom. Na místě už čekal jedem řidič a říkal: „Počkejte chvíli, než přijedou hasiči, už jsem je volal.“ Strom jsme pořezali pilou a začali odklízet za krajnici. Řidič řekl: „To je dobrý, to už dodělají hasiči.“ I.: „No však my už jdeme na to.“

Jeden nejmenovaný člen se bojí pavouků. Ostatní tento fakt velmi mrzí a rádi jej při různých příležitostech připomínají. Příkladem je i tato odpověď na dotaz dotyčné osoby: „Kdo tady nejvíc chrápe?“
„ Nejvíc tady chrápou pavouci.“

Dotaz před první vodáckou výpravou: „ Má ta loď dno?“

Při pohledu na dvoupatrový vagon: „ Tam nahoře to musí být nízký. Tam se někdo vejde?“
„No ono se tam musí chodit po čtyřech…“

Na zámku Rožmberk: Průvodkyně: „.. a kdo se toho oltáře dotkne, tak se nabije pozitivní energií.“
„No, jenom abychom se pak neodpuzovali, jak budeme všichni pozitivně nabití.“ V.

Při nočním výsadku si jeden z hochů do batohu nabalil hromadu oblečení a jednu botu. Při balení na noční výsadek na dalším z táborů: „Za tak krátkou dobu by se nesbalil ani XY.“
„Náhodou, on by si vzal jednu botu a byl by spokojenej.“

Na výsadku: „Nemáte tu někdo hřeben?“
„Ne, ale můžeš se učesat vidličkou.“

Školení, jak zacházet se člunem: „Dobře, a teď tu vodu dáme do vody…“.

Člen posádku, který nemá pádlo a tudíž nemá nic na práci, jen se vozí a zpravidla všem ostatním radí a kritizuje styl jízdy, se tradičně nazývá PORCELÁN. Při školení přišla řeč i na to, v jakém pořadí se do člunu nasedá. J., který plnil funkci porcelána se hne zeptal: „A kdy nastupuje ten TALÍŘ?“

„Ona se šla domluvit s tím koněm, kdy může přijít.“ J.

Na zámku v Boskovštejně visí nápis „Na prodej.“
„Jak se má člověk dozvědět, kolik to stojí, když tam není cenovka?“ F.

„Doufám, že ve vlaku bude ten hodnej rozhodčí.“ F.

Debata ohledně toho, kam mají hoši na táboře chodit konat malou potřebu:
„A můžeme tam chodit po dvou?“
„No, můžeš i po čtyřech…“ T.

„Ten studenej kámen je studenej.“

„Jé, já jsem toho medvěda shodil!“ M.

„To není medvěd, ale lev.“ T.

„Tak toho tygra zvedni…“ M.

Debata ohledně barvy srsti různých psů: „Dobrman má hnědej podvozek.“ L.

Rozdělování erárního materiálu do batohů: „Mně se do batohu vejde málo lidí.“ J.

„Na posed bez žebříku vyleze každej. Ale na posed bez žebříku…“ M.

M. nemohl na výpravě zvednout batoh ze země:
„Martine, stojíš mně na baťohu!“
„…?“
„Aha, to jsem nevěděl, že to mám tak těžký!“ M.

„No ona mu nejela televize, a pak ještě odešla úplně…“ V.

Na táboře se podařilo zatlouct ešusovník poněkud křivě: „ Fuj, to je křivý! To radši když půjdu okolo, tak zavřu oči a ještě se budu dívat jinam.“ T.

„Nedělej, že Tě nevidím!“ T.

Na výsadku: „Vařil jsem chleba s paštikou a nějak jsem se řízl…“ F.

„Lindo, přečti si to, ale nečti si to!“ J.

Našemu pomocnému vozidlu Seat se přezdívá „Šnek“. Věci z tábora nám pomohl odvézt nákladní Avií jeden budoucí člen sboru, tehdy ještě spíše cizí host. V lese potkal hochy a ptal se na cestu k táboru. Dostal tuto praktickou radu: „To musíte jet pořád po cestě až uvidíte šneka s nápisem HASIČI.“ M.

Cesta na hrad Šimperk, kde byl sraz skupin při výsadku – radioprovoz:
„Jedna, jedna, jedna – dva. Už jsme na tom Pernštejně. Příjem.“ M. „Dva – jedna. Tak to se asi nepotkáme, protože my jdeme na Šimperk…“

„Má tryskáč zpátečku?“ J.

Tábor - příprava hrané scénky na téma, jak nezacházet s nářadím: „To bude Pat a Mat na výsadku…“
„Ten díl jsem neviděl ...!?“ J.

Doplňování přísloví:

Kde nic není – tam nic není.

Čím hloupější sedlák – tím chytřejší má ovce.

Čím hloupější sedlák – tím hloupější žito. (?)

Každá liška chválí – dobré jídlo.

Kdo chce psa bít – musí si ho pořídit.

Kdo chce psa bít – ten ho bije.

Mnoho psů – málo koček.

Když se dva peru – třetí povzbuzuje.

Mladý lhář – starý žhář.

Na dvojdenní výpravě na Vysočinu: „To víte, T. půjde vepředu s tím pádlem ((kytara)) a všichni si budu myslet, že jsme vodáckej tábor.“

„My budeme pilotky. Já budu jezdit s vrtulníkem.“ L. …. „Vrtulník má menší volant.“

„Ti lidi tam pořád vchází a zase vychází – není to náhodou smíšené zboží?“ M.

„A nemyslíš, že kdyby to bylo smíšené zboží, tak že by to na tom domě bylo napsaný?“ J.

„Já nechci bydlet s Romanem ve stanu!“ M.

„Já taky ne.“ Roman.

Na výsadku: „Co si to tam pořád píšeš?“
„On si píše, co jsme všecko zvorali.“
„No to by se tam snad ani nevešlo.“
„… abys nebyl bez oběda!“

Ivo vyprávěl příběh, jak jednu paní uštkla zmije do krku, když jela na kole. Položila si batoh na zem, do batohu vlezl had. Ona si to nevšimla, dala si batoh na záda a had ji pak cestou uštkl. Až dovyprávěl příběh, M. se zcela vážně zeptal: „A proč si ta paní dala toho hada do batohu?“

Na kolech: „Schválně, kdy se začnou vyrábět bezdrátové brzdy…“ JV.

Hra na mafii – Městečko Palermo: „Já jsem vrah a zabijou mě. Nebo nejsem vrah a taky mě zabijou.“ JV.

„Frisko – to je jedno město …“ „…Frýdek-Místek?“ K.

„Filipe, máš to už v batohu“
„Ne.“
„A proč sis tu svačinu nevzal?“
„Já ji mám v žebradle.“

Cestou z tábora na vlak na zemi hoši našli ponožku. „Není to tvoje ponožka?“ „Ne. Já mám obě.“ R.

„No schválně, máte ve třídě nějakého Michala?“ „Jo.“ „A Ty?“ „Jo.“ „A ty, Tome?“ „My nemáme třídu…“

„Klidně můžete písknou ten výsadek hned, já jsem pořád sbalenej.“ R.

„No, tak dobře…“

„… Né! Já se musím sbalit.“ R.

Rada ostatním ohledně zkoušky mlčení: „To mlčení je jednoduché. Akorát se nesmíš prokecnout…“ R.

„… Bratrstvo kočičího ocasu…“ TK. (Pro nezasvěcené - měl na mysli Bratrstvo kočičí pracky z Rychlých šípů. )

„Michale, co tady chodíš s kladivem a bez bot?“ P.

Básnička ze vtipu o ježkovi a jelenovi: „Ježku, ježku, ježku, máš na hlavě plešku.“

„Jak může mít ježek plešku, když má rohy?“ MK.

Ze článku do kroniky: „Za disciplíny tam byl útok s vodou.“ R.

Hádanka o pánovi, co jel vlakem: „On se něčeho lekl?“ „Ano.“

„Ten vlak vjel do tunelu?“ „Ano.“

„Lekl se světla?“ …

„Tak teda tmy?“ „Ano“

„Ten vlak spadl z mostu!“  – „…vždyť byl v tunelu!“

„A větvička mu vypíchla oko.“

Na výpravě dostali hoši za úkol z mapy zjistit, po kom je pojmenován kostel. Po delším hledání přišel R. s překvapujícím závěrem: „Ten kostel je pojmenovaný po nějakém svatém ….“

Pod sochou sv. Floriána na první výpravě mladších – odpověď na dotaz, koho socha ředstavuje: „To je římský voják, co hasil Národní divadlo.“ M.

„Dej si, má to 0% cukru.“ „To není nic pro mě, to bych si zkazil postavu“ I.

„Ten kopec vede přes kopec.“

„Zazpívej něco na kytaru.“ R.

„V Lidlu ukradli babičce peněženku. A CELOU!“ R.

 „Né asi, jenom polovinu…“

Na táboře jsme šli na koupaliště, když se začalo zatahovat a lidé začali odcházet. „Teď jdeme tam, odkud ostatní utíkají, jako správní hasiči.“ F.

MK. chtěl na táboře u přehrady ve stánku koupit ďábelskou topinku. Když mu to bylo rozmluveno, dlouho to připomínal. Když se pak dělalo samostatné vaření, udělal jídlo s názvem „Andělská topinka.“  R. se jej odborně zeptal: „Ty máš s anděli nějakou přirozenost?“

Nápis na signalizačním zařízení u latríny: „JĎI NA WC“ (R.)

„Ten kůň bude mít koňata.“ L.

„… a uděláme  těch vlajek deset, když nám je v noci seberou skauti, abychom měli náhradní.“ MK.

„Ale nocí je jen devět.“

„To kdyby nám ji sebrali i ve dne…“ MK:

Nápis na skříňce s hasicím přístrojem ve vlaku: „V případě potřeby rozbij sklo.“ „To jako když chceš jít na záchod… ?“ F.

Hra na vymýšlení slov od určitého písmena – písmeno „L“:

„Hudební nástroj!“ „Likva“ ….. „To nic není!“ „Ne, to je takový jako japonský to, no …“

…

„Povolání!“ „Likvář“ ….. „To nic není“ „Ne, to je ten… já to vím, to on stahoval z kůže zvířata.“ „No, to byl leda tak ten, co hrál na LIKVU!“

„Tam bylo pěkně teplíčko.“

„A tady je pěkně náledíčko!“ V.

„T. je hlavní biolog a nepozná srnku od srny!“ J.

Samostatné vaření na táboře: „Já bych potřeboval kotlík.“ „Tak počkej, až F. vyleje ten guláš.“

… „F., dej pozor, aby bylo co vylejvat.“ (guláš byl poměrně povedený, ale stál na plotně skoro déle, než by bylo vhodné…).

Rozhovor dvou cizích mladých hasičů na soutěži: „Královo Pole, to je tady v Brně a ne Hradec Králové…“

„Proč ten Ivo tak dobře vaří?“ V. poté co se na táboře přejedl.

„Ivoši, je ten Punčocha z Ostravy?“ (Z. měl na mysli Jaromíra Nohavicu).

Budíček na táboře: „Dobré ráno.“ „No nevím, co je na něm dobrýho…“

„Ta Avia je jako naše, akorát že je úplně jiná.“

„Co kdyby tudy šla liška s nemocí šílených krav?“

„Slez z toho slunka, nebo dostaneš vši.“

„Ti komáři už mi pijou krev!“

Debata nad rozestavěnou hrází přes potok na táboře: „Já bych tam dal jako takový to…“

„Jako takový to, tak to bych tam dal taky.“

„Vidíš, že spíš.“